Návštěva spisovatelky Martiny Drijverové ve slánském klubu.

Před konce projektu jsme pořádali závěrečný otevřený klub, chtěli jsme děti odměnit za jejich práci. A protože Zlobilky, Nezbedníci, České pověsti pro malé děti jsou nejčastěji půjčované knihy ve čtenářském klubu ve Slaném-Háje, přivítali jsme nabídku besedy s jejich autorkou, která napsala celkem 76 knih pro děti. Na návštěvu jsme se předem připravili, četli si z jejich knih, vyhledali informace o ní na internetu a těšili se.

 Když nadešel onen den, nemohli jsme se sejít v klubové místnosti, nevešli jsme se tam. Takový byl zájem o povídání s paní Martinou Drijverovou. Třídu, ve které se konal otevřený klub, kam jsme pozvali i rodiče kamarády a učitelky klubových dětí, jsme vyzdobili a vystavili spisovatelčiny knihy. Martina Drijverová nám vyprávěla, jak píše knihy. Kde hledá náměty. Jak pozoruje chování dětí v parku, v metru apod. Na jednom příkladu ukázala, jak námět následně zpracuje. Kolik hodin denně píše. Jak nabízí knihu nakladatelství. Kdo pro její knihu namaluje obrázky, které jsou důležité pro dotvoření příběhu a upoutání pozornosti čtenářů. Co ji přimělo zpracovat některé náměty, např. kolik let nabízela nakladatelstvím knihu Domov pro marťany, která nebyla přijata, protože se námět zdál být pro děti nesrozumitelný. Nakonec po deseti letech, kdy kniha vyšla, dostala za ní několik ocenění např. Cenu dětského čtenáře. Příběhy knih děti zaujaly a otázky, které děti autorce kladly, nebraly konce. Četla nám ze dvou svých knih, z Českých pověstí pro malé děti a z Nezbedníků. Ověřila si, že námětům z této knihy, nadsázce, kterou v nich použila, děti rozumí. Přestože někteří dospělí ji odmítají.

Hodina a půl setkání s paní spisovatelkou uběhla velice rychle. Děti pozorně poslouchaly, měly hodně otázek, víc než kolik jich bylo možné za vyměřený čas odpovědět. Jeden chlapec na sebe prozradil, že napsal knihu, ale ještě není spokojen a stále ji čte a přepisuje. Dostalo se mu povzbuzení, že stejný problém má většina zkušených spisovatelů. Paní Drijverová si s dětmi dobře rozuměla a oni naopak měly velký zájem i o další její knihy, které si mohou, buď koupit v knihkupectví, nebo vypůjčit v knihovnách. Některé si mohly zakoupit a nechat podepsat knihy přímo na místě.

Otevřený klub se podařil, děti po jeho skončení obklopily paní Drijverovou a dál se zajímaly o knihy, které napsala. Ptaly se jí, jak se stát spisovatelem. Rada „Pozoruj a piš“, byla pro děti stejně cenná jako příjemné a zajímavé setkání se spisovatelkou, která nejen na besedě, ale i ve svých knihách dokazuje, že děti zná a rozumí jim.

Naďa Rollová, čtenářský klub Slaný Háje