Předvánoční noc ve škole ve jménu podvojného deníku

Ve čtvrtek 19. 12. 2013 se u nás uskutečnil další z otevřených čtenářských klubů, „Předvánoční noc ve škole.“ Ve škole tedy nespaly pouze děti, které navštěvují naše čtenářské kluby, ale všichni třeťáci naší školy, někteří i se svými sourozenci. V klubu nás navštívili rodiče a další příbuzní všech dětí. Ty si pro ně totiž připravily svá první veřejná autorská čtení. Až doposud si svá krátká dílka, úvahy a myšlenky zaznamenané v tzv. podvojném deníku, sdílely pouze vzájemně ve čtenářském klubu či při dílně čtení.

 

Autorskému čtení předcházelo setkání s kolínskou spisovatelkou Irenou Fuchsovou, která nejen, že dětem vyprávěla příhody ze svého profesního i osobního života, ale také jim četla ukázky ze své připravované knihy pro děti. Ukázek autorského čtení se dětem dostalo také při setkání s mladým českým autorem knih pro děti Janem Opatřilem, který četl z knih o kapříku Metlíkovi. Na základě těchto zážitků pak nebylo složité dětem vysvětlit význam pojmu autorské čtení, tedy četby vlastní tvorby. U našich dětí jde zejména o četbu záznamů vlastních názorů a vlastních myšlenek týkajících se přečtených textů, které pravidelně zaznamenávají do již zmíněného podvojného deníku.

Jak vypadá podvojný deník?

Podvojný deník je obvykle nejčastěji nelinkovaný sešit formátu A4, do kterého se neobvyklým způsobem zaznamenává vše o knize, kterou právě čteme. Podvojný je proto, že na zaznamenávání vždy potřebujeme dvě protilehlé stránky.
Na levou stránku zaznamenáváme vše, co je dané a neměnné, co není náš názor, např. jméno autora, ilustrátora, název díla, strany knihy, které jsme právě přečetli a ke kterým se vyjadřujeme, datum četby, popř. přesná citace části textu, který chceme okomentovat.

 

Na pravé straně jsou pak naše názory, myšlenky, postřehy, komentáře, které mohou být zpracovány z různých pohledů, vždy by se však měly týkat právě přečteného textu, tedy stran označených na levé straně. Můžeme vybrat postavu a zamyslet se nad její charakteristikou, vybrat více postav, popsat zápletku mezi nimi a její vyřešení, vyjádřit svůj názor na toto řešení, popř. navrhnout jiné řešení a pokusit se jej obhájit. Další možností je vybrat a popsat chování postavy, se kterým se neztotožňujeme, se kterým nesouhlasíme, obhájit názor a napsat, jak bychom se v této situaci zachovali my… atd.

 

K velmi oblíbeným možnostem, jak se nad přečteným textem zamyslet, je psaní dopisu. Může jít o dopis kterékoliv z postav, ale také dopis autorovi či ilustrátorovi knihy. Jindy může být úkolem vybrat kteroukoliv pasáž čtené knihy, tu pak s náležitostmi zápisu citace přepsat na levou stranu podvojného deníku a na pravé straně ji náležitě okomentovat. Je řada možností komentáře.

 

Právě ze zápisů na pravé straně svého podvojného deníku měly děti za úkol vybrat ten, který chtějí přečíst rodičům a všem ostatním při otevřeném klubu.

Co rodiče oceňují?

Před samotným čtením panovala mezi dětmi značná nervozita, která z nich všeobecně viditelně spadla, když usedly do křesla a začaly číst. Rodiče velmi pozorně naslouchali a vždy své ratolesti odměnili velkým potleskem. Následně rodiče velmi obdivovali, jaké názory jejich děti mají a jak je dokážou vyjádřit. Hovořili o tom, jak je důležité, že se z dětí stávají čtenáři, že čtou knihy, vyjádřili svou radost nad tím, že pracují ve čtenářských klubech a v dílnách čtení. Zdůraznili svůj názor, že podle nich četba knih jejich děti všeobecně nesmírně posunuje.

 

Svůj názor podpořili i tím, že každé dítě (stejně jako při stejné akci přesně před rokem) dostalo ve škole „od Ježíška“ knihu, kterou tajně a podle přání svého dítěte zakoupili, vánočně zabalili a donesli do školy pod vánoční stromeček právě jejich rodiče. Stejně jako v minulém roce, reagovaly děti na knižní dárečky úžasně, ukazovaly si je navzájem, hovořily o nich. Letošní „novinkou“ byla otázka: „Půjčíš mi ji, až ji přečteš?“.

 

V rámci třídy máme totiž zorganizovaný společný výborně fungující jednoduchý výpůjční systém (Na velký plakát zaznamenáváme název knihy, jméno majitele a jméno toho, kdo si knihu půjčuje. Když se kniha vrací, je řádek na plakátě za účasti obou aktérů škrtnut). Systém nás během deseti měsíců, které uběhly od jeho spontánního zavedení, nikdy nezklamal a žádná kniha se neztratila.

 

Noc ve škole se opět povedla a určitě nebyla poslední.

 

Učitelky třeťáků Šárka Fantová a Eva Nováková,

zároveň manažerky čtenářských klubů v kolínské ZŠ