Při schůzkách čtenářského klubu Knihomolů v Hlavečníku je běžné, že si děti zapůjčují knihy domů. Dochází sem děti, které si za dobu trvání klubu půjčily dvě knihy, jiné svými výpůjčkami dávno pokořily desítku. Donést si knihu z klubu domů se stalo oblíbenou činností.

 

Jedním z aspektů, proč je výpůjčka mezi dětmi tolik v oblibě, je, že na každém klubovém setkání jsou představeny tituly knih, které se tematicky shodují s probíhající schůzkou. Knihy jsou vybírány paní knihovnicí a učitelkou v městské knihovně, která je pro děti svou vzdáleností nedostupná. Mnohé knihy v klubu vidí děti poprvé – což může být lákadlo, proč si knihu přinejmenším prohlédnout.

 

Každé klubové setkání začínáme při debatě v kruhu na koberci. Tématem jsou čtenářské zážitky dětí v průběhu posledních sedmi dní. Říci druhým, co jsem se dočetl, co mě zaujalo, doporučit tímto způsobem knihu dalším, je pro děti velmi lákavé.

 

Protože se snažíme vyjít dětem co nejvíce vstříc, bereme v potaz také jejich přání, záliby. Dá-li se předpokládat, že by navržené téma zaujalo většinu docházejících dětí, realizujeme ho. Pokud je přání dítěte příliš individuální, zapůjčíme v knihovně knihy speciálně pro něj.

 

Knihy zakoupené přímo do čtenářského klubu jsou dětem volně k dispozici ve školní třídě. Děti si z nich vybírají i při volném čtení během výuky (tedy nejen při práci v klubu), předčítají z nich svým spolužákům. Samovolně probíhá neřízené doporučování mezi dětmi stejného ročníku.

 

Ráda bych také zdůraznila, že za dobu vypůjčování knih domů se nestalo, že by kniha nenašla cestu zpět do našich rukou.

 

Martina Břeňová,

manažerka čtenářského klubu v ZŠ Hlavečník