Naše tradice velí, začít a skončit společně, tzn. Hříbata i Knihomolové dohromady. 17. září jsme tedy podle tradice zahájili společným klubovým setkáním. Nesešlo se nás sice mnoho a z pozvaných rodičů dorazila jen jedna maminka, která se naší „přesily“ trochu zalekla, ale mám pocit, že jsme si to všichni užili.

 

Na zahájení jsme si zahráli hru, ve které jsme museli zjistit, kdo vlastně jsme, a pak si podle toho také najít kamarády. Určitě by nedělalo dobrotu, kdyby se třeba slon kamarádil s autem a kočka třeba s letadlem. Všichni jsme se navzájem našli a pak už byla hračka skupinky přátel mezi sebou různě spojovat pro plnění všelijakých úkolů, např. vytvoření reklamního sloganu na čtenářský klub.

 

Po krátkém občerstvení – a opět nezklamaly holky Chvojkovy včetně maminky, tentokrát se vytáhly tvarohovou bábovkou – jsme my čtyři vedoucí klubů představily dětem každá jednu z nových knih. Byla v tom trocha divadla, pár hádanek a dokonce i ždibec zděšení, to když knihovnice Eva vyklepala z ručníku několik pavouků. Děti si pak mohly vybrat čtenářskou dílnu s lekcí podle knížky, která je zaujala. Překvapivě nejvíce dětí šlo na pavouky, tedy čtení z knihy Mutanol.

 

Na závěr jsme se opět sešli, svobodně se shodli, že se nám takové činnosti líbí a budeme do klubu chodit i letos. Vzali jsme si vizitky, abychom nezapomněli, kdy který klub probíhá, a jako přídavek jsme někteří z nás dostali i polštář na vyprání.

 

Doufám, že nám to půjde letos stejně dobře a hravě a hlavně čtivě, jako onoho 17. září… Tereza Nakládalová, školní čtenářský klub Hlavečník