Kouřim

Musím přiznat, že se mi psaní čtenářských deníků zprvu nezamlouvalo. Stále je mám spojené s vlastními zážitky ze školy – kde šlo o jednoznačnou formalitu, zcela zbytečnou a bez smyslu. Postupně jsem na to získala jiný pohled, který asi začal touto zkušeností:

 

Děti byly vyzvány, aby si, chtějí-li, udělaly, stejně jako pokaždé, zápis do svých čtenářských deníků (stáhnout.doc). Do nabídnuté práce se dala zhruba ½ dětí.

 

Upoutala mne jedna dívka, soustředěně pracující. Nakukovala jsem jí přes rameno a postupně viděla vznikat cosi nového. Když jsem dodatečně listovala čtenářským deníkem, který Markétka vrátila na místo (přikolíčkované na šňůře), viděla jsem výrazný posun:

 

–od pouhého zápisu: Název, autor

–přes stále bohatší ilustrace

–k poslednímu zápisu:

 

Aprílová škola 
Páv: Dobrý den páve, 
já tě zdravím. 
Udělej duhu chvostem pavím. 
Jiří Žáček

 

Text pokrývá celou stránku, obrázku není třeba.

 

Myslím, že toto se může odehrát v rámci práce našich čtenářských klubů pod citlivým vedením, které je založeno

 

–na svobodné volbě,

–v bezpečném prostředí,

–s individuálním přístupem ke všem dětem.

 

Čtenářský klub v ZŠ M. ŠollehoKouřim, prosinec 2012
Pozorovala a zapsala Marie Vrzáčková, regionální koordinátorka