Kouřim

Na konci školního roku jsme se v Kouřimi rozhodli pozvat rodiče, veškeré příbuzenstvo a kamarády našich čtenářů, aby se přišli podívat, jak probíhá běžná klubová schůzka. Návštěvníky jsme vyzvali, aby neváhali a přinesli si s sebou nějakou knihu, nejlépe tu, kterou mají právě rozečtenou. Nechtěli jsme je totiž ponechat pouze v roli pasivních diváků, naším záměrem bylo zapojit je do normální klubové práce. Děti pro tento účel vyrobily barevné pozvánky, většinou doplněné ilustracemi – výjevy z jejich oblíbených knížek.

 

Protože naše klubová schůzka začíná velmi brzy (v 11.45), nemohli jsme očekávat nijak hojnou účast, neboť většina pozvaných se v tuto dobu pochopitelně nachází v práci či ve škole. A tak jsme byli velice potěšeni, když přišli tři hosté – maminky dvou čtenářek a také starší sestra jedné z nich.

 
Dvě z návštěvnic se skutečně dostavily i se svými rozečtenými knížkami. Jedna maminka si přinesla knížku s názvem Slečna sekretářka, stařičký výtisk z roku 1914 po její prababičce. Starší sestra měla rozečtenou knihu Už hořela, když jsem si do ní lehal od R. Fulghuma. Obě se aktivně zapojily do našeho kroužku rozhovorů o domácí četbě a své knížky nám pěkně představily, ovšem až poté, co si vyslechly povídání dětí. Následovala dílna čtení. Krátce jsme vysvětlili její principy a pak už se všichni zabrali do četby. Po 10 minutách tichého čtení jsme měli za úkol vybrat ze své knihy nějaký krátký úryvek, přečíst ho nahlas a vysvětlit, proč jsme si vybrali právě tuto větu či odstavec. Všechny děti tento poměrně obtížný úkol zvládly bez problémů, nesetkaly se s ním totiž poprvé. Překvapilo nás ale, že žádná z návštěvnic ze své knihy úryvek nevybrala, obě měly pocit, že to nejde, že je to úkol příliš náročný. Uvědomili jsme si, že malí čtenáři se v klubu naučili ovládat dovednosti, které nejsou úplně samozřejmé. Tím, jak si poradili s obtížným úkolem, překvapili i dospělé hosty. Ti odcházeli velmi spokojeni a litovali, že v dětství neměli možnost navštěvovat podobný čtenářský klub.

 

Dveře do našeho čtenářského klubu můžou být otevřené častěji. Rádi uvítáme každého hosta, který s námi bude chtít aktivně spolupracovat, přinese si knihu a zapojí se spolu s dětmi do naší běžné práce.