Staňkov

Bylo to už v říjnu, kdy se manažerka projektu Eva Bělinová vydala potěšit se do staňkovského klubu. Byť už opravdu nelze mluvit o ničem aktuálním, je škoda návštěvníkům webu fotky neukázat, takže přijměte naše pozvání na klubové setkání zaměřené na líného ježka z knížky Velké putování skřítka Ostružinky od Katka Vrtiškové. Tato knížka se na podzim v klubu četla na pokračování, což je postup, který se manažerkám klubu i dětem osvědčuje.

Klub je oblíbenou kratochvílí dětí, na setkání některé přicházejí záměrně až o 15 minut dříve, aby si mohly vybrat knížku a ponořit se do čtení. Tentokrát jim Jana doporučuje, aby sáhly po knížce o zvířatech. Mají se při čtení zamyslet nad tím, zda to, co čtou, je vzhledem ke zvířatům reálné či nikoliv. Tento pohled na téma je pro některé děti složitý, ale po krátkém vysvětlování chápou svůj úkol. Po uplynutí času na samostatné tiché čtení, během něhož děti mají možnost ptát se, čemu v knížce nerozumí, si v kruhu vyměňují dojmy z četby. Líbily se vám knížky? Jaké zvíře v knize vystupovalo? Jaké je to zvíře ve skutečnosti?

Pak vybíhají na chodbu, kde jsou rozmístěny lístky s textem ve formě hádanky o zvířeti, které děti zatím neodhalily. Rozdělují se do skupin, využívají rýmů, velkých písmen, interpunkce proto, aby rýmovanou hádanku složily. Po krátké debatě panuje shoda, že jde o ježka.

Na flip mladí čtenáři zapisují, co vědí o ježkovi – informace se točí kolem jeho potravy, bodlinek, způsobu obrany. Pak Jana následuje čtením dalšího úryvku z knížky o skřítkovi Ostružinkovi, který v dané kapitole ježka potká… Mezi tím se starší děvčata od skupiny odpojují, korzují mezi lavicemi, kde v předstihu Jitka nalepila krátké odborněji napsané texty o životě ježka. Děvčata mají za úkol si všechny texty velmi pečlivě a klidně i několikrát přečíst a zapamatovat si co nejvíce informací.

Rekapitulace toho, co se děti dozvěděly, již probíhá společně – mladší vychází z hádanky a povídání o skřítkovi Ostružinkovi, starší z toho, co si zapamatovali z odbornějších textů. Pak opět ve skupině ověřují, které informace z flipu jsou správné.

Přichází na řadu výtvarná chvilka. Skvělým pomocníkem je knížka „Učíme se kreslit“, která pomocí jednoduchých tvarů a čar zjednodušší nakreslení leckterého zvířete nebo věci kolem nás. Úkol pro děti je na snadě – velký ježek. Jana děti vede, kreslí podle knížky na tabuli a vysvětluje jednotlivé kroky.

V závěru setkání se děti ještě převtělily do ježků a připravují si pár otázek, na které se, coby ježci, chtějí zeptat ostatních ježků. Do otázek mají zakomponovat Kdo…?, Jak…?, Proč…?, Co…? Vybarvují své ježky a kladou si navzájem otázky, dostávají odpovědi.

A zbývá už jen krátké shrnutí toho, co se během klubového setkání dělo, hodnocení setkání pomocí barometru spokojenosti (všechny děti najednou mají zvednout části svého těla tak, aby to vyjadřovalo jejich spokojenost s klubovým setkáním – dojde i na stoupnutí na lavici J). Nakonec už vracení knížek a půjčování nových. Klub byl celkově o téměř půl hodiny delší, ale je vidět, že dětem to vůbec nevadí, naopak